Někdy se cesty osudu dají na nečekanou výpravu a zkomplikují člověku život, jako mě poslední dobou. Nemoc mě vyhodila ze sedla a to tak, že i foťák měl nucenou pauzu. Protože se nechci vyšoupnout z projektu, označím celé toto období jako jeden den a jedu dál. Snad už to bude zažehnáno:-)
Dám fotky, co se mezitím aspoň náhodně nafotily:
Tahle miniužovka byla na parkovišti hotelu v Kamenici, kde jsem byla na školení.
Pohádkový les ke Dni dětí, ta Červená Karkulka je Soničky babička (fotil Soničky tatínek):
Tady jsme na výletě ve Strakonicích, kde měla Sonička neskutečně blbou náladu:
A tohle je náš úlovek, až na ty pitomý klíšťata je tohle nejlepší zábava, jakou známe:
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
5 komentářů:
To je dobře, že pokračuješ - šak díra nedíra - o tom to zse až tak nejni....
Přeju, ať nemoc je pryč a už se nikdá nevrací!!
Fotky - prímovní!! (a výlet do Strakonic, jo?? :o)))
nádherná práce a určitě jste si ten den užili moc fajn
Ty žjůva, houby... To je úlovek.
Fííha tak to je úlovek, moje srdce vášnivé houbařky nad tím plesá :-) a je fajn, žes "nastoupila zpátky..
Okomentovat